Když se řekne umělá inteligence, většina lidí si představí revoluci v práci, vzdělávání nebo podnikání. Ještě před pár lety jsme informace hledali na Googlu, dnes stačí položit otázku a během několika sekund dostaneme hotovou odpověď, shrnutí článku nebo dokonce celý text. AI nám šetří čas, zvyšuje produktivitu a mnoha lidem usnadňuje každodenní život.
Současně se ale stále častěji objevuje jiná otázka. Pokud nám technologie dokáže odpovědět téměř na cokoliv, nezačínáme postupně méně přemýšlet sami za sebe? Někteří odborníci upozorňují, že umělá inteligence může měnit způsob, jakým pracujeme s informacemi, učíme se nové věci nebo řešíme problémy. Jiní naopak tvrdí, že správně používaná AI může lidské myšlení rozšiřovat a posouvat na úplně novou úroveň.
CO SI Z ČLÁNKU ODNÉST?
V tomto článku se podíváme na to, jak AI ovlivňuje soustředění, paměť, kritické myšlení a každodenní práci s informacemi. Zároveň si vysvětlíme, proč odborníci stále častěji mluví o digitální únavě, kognitivním outsourcingu a schopnosti udržet si pozornost v době, kdy je odpověď na každou otázku vzdálená jen několik kliknutí.
Obsah článku:
- Proč AI mění způsob, jakým pracujeme
- Přestáváme si informace pamatovat?
- Co je Google Effect a AI Effect
- Ovlivňuje AI naše soustředění?
- Může AI oslabovat kritické myšlení?
- Jakou roli hraje stres a digitální přetížení
- Co s tím vším má společného CBD?
- Jak si chránit mozek v době AI
- Co říká současný výzkum
Proč AI mění způsob, jakým pracujeme
Technologie vždy měnily způsob, jakým lidé přemýšlí. Když přišly kalkulačky, přestali jsme počítat zpaměti. GPS navigace nahradily papírové mapy a internet postupně vytlačil encyklopedie z většiny domácností. Umělá inteligence ale přináší něco nového. Nejenže vyhledává informace, ale dokáže je za nás rovnou analyzovat, třídit a převádět do hotových odpovědí.
Ještě před několika lety člověk při hledání informací musel otevřít několik webů, porovnat zdroje a vytvořit si vlastní závěr. Dnes často stačí položit otázku a během několika sekund získat odpověď v hotové podobě. Právě tento posun začíná zajímat psychology, neurovědce i odborníky na vzdělávání. Ne proto, že by AI byla nebezpečná sama o sobě, ale protože může měnit některé mentální procesy, které jsme byli zvyklí používat každý den.
Přestáváme si informace pamatovat?
Možná jste si všimli jedné zajímavé věci. Dříve si lidé pamatovali telefonní čísla, adresy nebo různé informace mnohem častěji než dnes. Důvod je jednoduchý. Mozek je velmi efektivní a snaží se šetřit energií.
Pokud ví, že se k informaci dokáže kdykoliv snadno vrátit, nemá důvod investovat energii do jejího ukládání. Tento jev popsali psychologové už před více než deseti lety a označili ho jako Google Effect. Lidé si často nepamatují samotnou informaci, ale místo, kde ji najdou.
S příchodem umělé inteligence začínají odborníci diskutovat o podobném fenoménu i v souvislosti s AI nástroji. Mozek si nemusí pamatovat odpověď. Stačí mu vědět, že se může kdykoliv zeptat. To nemusí být nutně špatně. Otázkou ale zůstává, jak tento přístup ovlivní dlouhodobé učení, kreativitu a schopnost samostatně řešit problémy.
Co je Google Effect a AI Effect
Někteří výzkumníci dnes používají označení cognitive offloading, tedy přenášení mentální práce na externí nástroje. Podobně jako si zapisujeme úkoly do telefonu nebo používáme navigaci místo mapy, začínáme stále častěji delegovat i samotné přemýšlení.
Necháme AI vytvořit osnovu článku, navrhnout e-mail, vyhledat argumenty nebo připravit shrnutí schůzky. Z krátkodobého hlediska je to efektivní a šetří to čas. Někteří odborníci ale upozorňují, že pokud člověk přestane aktivně analyzovat informace a pouze přebírá hotové odpovědi, může postupně oslabovat schopnosti, které byly dříve běžnou součástí každodenního myšlení.
Podobně jako svaly ochabují bez pohybu, i některé mentální schopnosti potřebují pravidelný trénink. AI může být skvělým pomocníkem, ale neměla by se stát náhradou vlastního úsudku.
Ovlivňuje AI naše soustředění?
Další oblastí, která dnes přitahuje pozornost vědců, je koncentrace. Žijeme v době, kdy máme téměř neomezený přístup k informacím. Notifikace, sociální sítě, videa, zprávy, e-maily a nově také AI nástroje vytvářejí prostředí, ve kterém je velmi snadné neustále přeskakovat mezi úkoly.
Mozek přitom není stavěný na nepřetržitý multitasking. Mnoho lidí dnes popisuje, že mají problém udržet pozornost u jedné činnosti delší dobu. Častěji kontrolují telefon, rychleji ztrácejí soustředění a hůře se ponoří do hlubší práce.
Samotná AI za to pravděpodobně nemůže. Stává se však součástí širšího digitálního prostředí, které naši pozornost neustále rozděluje. Není proto překvapením, že se v posledních letech stále více mluví o digitální hygieně, informačním přetížení nebo vědomé práci s pozorností.
Může AI oslabovat kritické myšlení?
Tohle je pravděpodobně nejdiskutovanější otázka roku 2026. Pokud člověk používá AI jako nástroj k získání inspirace nebo nových úhlů pohledu, může být velmi přínosná. Pokud ale začne odpovědi automaticky přijímat bez ověřování a vlastního uvažování, situace se mění.
Kritické myšlení totiž nevzniká čtením odpovědí. Vzniká kladením otázek, pochybováním, porovnáváním různých názorů a vytvářením vlastních závěrů. Právě proto mnoho odborníků doporučuje používat AI jako asistenta, nikoliv jako náhradu vlastního úsudku.
Stejně jako kalkulačka nenahradí matematické myšlení a navigace nenahradí orientaci v prostoru, ani umělá inteligence by neměla nahrazovat schopnost samostatně přemýšlet.
Jakou roli hraje stres a digitální přetížení
Možná největším tématem spojeným s AI není samotná technologie, ale prostředí, které kolem nás vytváří. Nikdy v historii neměl člověk přístup k tolika informacím během jediného dne. Mozek je neustále vystaven novým podnětům, zprávám, notifikacím, videím a odpovědím.
Pro mnoho lidí je dnes problémem spíše vypnout než získat další informace. Večer je tělo unavené, ale hlava stále běží. Přemýšlí nad prací, novými úkoly nebo nekonečným proudem obsahu, který během dne zkonzumovala.
Právě proto se dnes stále více řeší psychická pohoda, regenerace nervové soustavy a schopnost vytvořit si prostor bez neustálé stimulace. Moderní wellness už není jen o fyzickém zdraví. Stále více se zaměřuje také na pozornost, mentální odpočinek a schopnost zpomalit.
Co s tím vším má společného CBD?
Ačkoliv se může zdát, že umělá inteligence a CBD spolu příliš nesouvisí, existuje zde jeden důležitý společný jmenovatel. Moderní životní styl.
Právě digitální přetížení, stres a neustálý příliv informací vedou mnoho lidí k tomu, že začínají více řešit kvalitu spánku, psychickou pohodu nebo večerní regeneraci. A právě v těchto oblastech se v posledních letech stále častěji objevuje také CBD.
CBD není řešením digitálního přetížení ani náhradou zdravých návyků. Mnoho lidí ho však zařazuje jako součást večerní rutiny zaměřené na zklidnění, omezení stresu a vytvoření prostoru pro kvalitnější odpočinek.
Stejně jako kvalitní spánek, pravidelný pohyb nebo omezení času stráveného na telefonu pomáhá i práce s nervovou soustavou vytvářet lepší podmínky pro každodenní fungování v digitálním světě.
Jak si chránit mozek v době AI
Technologie sama o sobě není problém. Stejně jako internet, kalkulačka nebo navigace může být mimořádně užitečným pomocníkem. Důležité je zachovat rovnováhu.
Číst delší texty. Učit se nové věci. Občas řešit problémy bez pomoci AI. Trénovat paměť. Dopřát mozku prostor přemýšlet. Místo otázky „Jak mi AI ušetří čas?“ může být někdy užitečnější otázka „Co se díky tomu naučím?“
Stejně jako svaly potřebují pravidelný pohyb, i mozek potřebuje pravidelnou mentální zátěž. Možná největší výzvou příštích let nebude naučit se používat umělou inteligenci. Možná bude důležitější nezapomenout používat vlastní.
Co říká současný výzkum?
Současná věda zatím neukazuje, že by AI lidi „hloupila“. Ukazuje ale, že významně mění způsob, jakým pracujeme s informacemi, učíme se a rozhodujeme.
Výzkumy naznačují, že technologie mohou podporovat tzv. kognitivní outsourcing, tedy přesouvání části mentální práce na externí nástroje. Současně ale mohou zvyšovat produktivitu, kreativitu a schopnost rychle pracovat s velkým množstvím informací.
Jinými slovy, AI sama o sobě není problém. Rozhodující bude způsob, jakým ji budeme používat.
AI je budoucnost. Zdravé myšlení zůstává na nás.
Umělá inteligence pravděpodobně nezpůsobí, že lidé přestanou přemýšlet. Může ale výrazně změnit způsob, jakým pracujeme s informacemi, učíme se a rozhodujeme. O to důležitější bude chránit to, co z nás dělá lidi – soustředění, kritické myšlení, kreativitu a schopnost občas zpomalit.
Možná největší výzvou AI nebude technologie samotná. Možná bude mnohem větší výzvou udržet si zdravý vztah k vlastní pozornosti, nervové soustavě a psychické pohodě v době, kdy jsme neustále obklopeni informacemi a podněty.
A právě zde začíná téma, kterému se CBDWAY věnuje dlouhodobě. Stres, spánek, regenerace a hledání větší rovnováhy v moderním světě. Mnoho našich zákazníků dnes zařazuje CBD jako součást večerního zklidnění a péče o psychickou pohodu v digitálně náročné době.
Zdroje:
- Sparrow, B., Liu, J., Wegner, D. M. (2011).
Google Effects on Memory: Cognitive Consequences of Having Information at Our Fingertips. Science.
https://www.science.org/doi/10.1126/science.1207745 - Risko, E. F., Gilbert, S. J. (2016).
Cognitive Offloading. Trends in Cognitive Sciences.
https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1364661316301079 - Storm, B. C., Stone, S. M. (2015).
Saving-Enhanced Memory: The Benefits of Saving on the Learning and Remembering of New Information. Psychological Science.
https://journals.sagepub.com/doi/10.1177/0956797614559285 - Fisher, M., Goddu, M. K., Keil, F. C. (2015).
Searching for Explanations: How the Internet Inflates Estimates of Internal Knowledge. Journal of Experimental Psychology.
https://psycnet.apa.org/record/2015-16569-001 - Ward, A. F., Duke, K., Gneezy, A., Bos, M. W. (2017).
Brain Drain: The Mere Presence of One's Own Smartphone Reduces Available Cognitive Capacity.
https://www.journals.uchicago.edu/doi/10.1086/691462 - Nature Human Behaviour (2024).
Digital Media and Cognitive Performance in Modern Society.
https://www.nature.com/nathumbehav/ - Frontiers in Psychology (2023).
Digital Technology, Attention and Cognitive Function: A Review of Current Evidence.
https://www.frontiersin.org/journals/psychology - Stanford Human-Centered Artificial Intelligence (HAI). (2025).
Artificial Intelligence Index Report 2025.
https://hai.stanford.edu/ai-index - World Economic Forum (2025).
Future of Jobs Report 2025.
https://www.weforum.org/reports/future-of-jobs-report-2025 - OECD (2025).
Artificial Intelligence and Human Behaviour.
OECD AI Publications
Autor článku
Tým CBDWAY
CBDWAY se dlouhodobě věnuje edukaci o CBD, wellness a přirozené podpoře organismu. Ve svých článcích propojujeme aktuální trendy, vědecké poznatky a zkušenosti zákazníků z českého trhu. Zaměřujeme se na témata spojená se stresem, spánkem, nervovou soustavou a každodenní pohodou.
